Budování odolnosti evropské společnosti

Dodržování zásad právního státu a boj proti korupci

Válka Ruska proti Ukrajině připomíná potřebu bránit naši těžce vybojované svobody a demokracii. Každá generace Evropanů musí přispět k posilování odolnosti evropské demokracie a obnovit slib evropského mírového projektu.

Právní stát – svoboda, spravedlnost, rovnost

Právní stát je základem naší Unie. Zpráva o právním státu poukazuje na pozitivní i negativní vývoj v této oblasti v jednotlivých členských zemích.

Zpráva z roku 2023 odráží pozitivní trend a zároveň uznává, že dokončení některých reforem vyžaduje více času.

Účinné politiky v boji proti korupci

V květnu 2023 přijala Komise rozhodná opatření k boji proti korupci v EU a harmonizovala pravidla EU týkající se definic trestných činů korupce a příslušných sankcí. Jeho cílem je:

• zajistit vysoké standardy namířené proti nejrůznějším typům korupce
• zlepšit jejich prosazování
• zavést v členských státech struktury, které budou korupci lépe předcházet.

Komise rovněž navrhla nový zvláštní režim sankcí zaměřených na závažné korupční činy kdekoli ve světě.

Návrh na vytvoření interinstitucionálního orgánu pro etiku

V červnu 2023 navrhla Komise zřízení interinstitucionálního orgánu pro etiku. Budou existovat společné normy etického chování členů, včetně institucí EU, a formální mechanismus pro koordinaci a výměnu názorů o etických požadavcích mezi orgány.

Podpora nových forem demokratické angažovanosti

Zapojení občanů

V návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy, která byla bezprecedentní ukázkou participativní demokracie, jedná Komise v souladu s doporučeními občanů.

Během nově zavedených panelových diskusích občanů se přibližně 150 náhodně vybraných jednotlivců dělí o své názory na klíčová témata, které jsou později předmětem legislativních návrhů Komise. Důraz je kladen na mladší generaci a její klíčovou úlohu při utváření společné budoucnosti.

Již 100 evropských občanských iniciativ

Milníkem bylo v roce 2023 datum 18. dubna, kdy byla zaregistrována již stá evropská občanská iniciativa. Nese název „Propojení všech evropských hlavních měst a lidí prostřednictvím vysokorychlostní železniční sítě“. Od zavedení v roce 2012 jsou evropské občanské iniciativy významným nástrojem participativní demokracie a celkem jejich organizátoři shromáždily na podporu různých návrhů více než 17 milionů podpisů.

Budování Unie rovnosti

Komise je i nadále odhodlána podporovat společnost, v níž mají všichni rovné příležitosti k prosperitě. Každý musí mít možnost svobodně vyjadřovat svou individualitu, vyslovit svůj názor, hlásit se ke své víře a milovat, koho chce.

Rovnost žen a mužů

Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 zdůrazňuje, že je důležité podporovat prosperující společnost a hospodářství založené na rovnosti žen a mužů. V souladu s tím jsme předložili návrhy, které:

• chrání a posilují práva rodin v přeshraničních situacích 
• posilují uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci, aby rozdíly v odměňování žen a mužů skončily na smetišti dějin.
• bojují proti genderově motivovanému násilí

Boje proti násilí na ženách

1. června 2023, sedm let po návrhu Komise, EU konečně přistoupila k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. V současné době vyjednáváme minimální normy v právu EU s cílem

• kriminalizovat některé formy genderově podmíněného násilí
• zlepšit přístup obětí ke spravedlnosti, ochraně a podpoře
• zajistit koordinaci mezi příslušnými útvary
• a předcházet těmto druhům trestných činů.

Práva LGBTIQ osob

Jak je stanoveno ve strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, Komise v prosinci 2022 předložila za účelem boje proti diskriminaci návrh na posílení orgánů pro rovné zacházení. Šlo o stanovení minimálních norem, pokud jde o jejich mandát, pravomoci, úkoly, zdroje a nezávislost.

Boj proti rasismu

V rámci akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025 Komise

• vyzvala členské státy, aby do konce roku 2022 přijaly národní akční plány proti rasismu
• naléhavě vyzvala členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie pro boj proti antisemitismu
• vyhodnotila vnitrostátní rámce týkající se Romů
• jmenovala nového koordinátora pro boj proti nenávisti vůči muslimům

Zaměstnanost osob se zdravotním postižením

Osoby se zdravotním postižením mají právo plně se zapojit do všech aspektů života stejně jako všichni ostatní. Balíček týkající se zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, který byl předložen v září 2022, podporuje členské státy při

• sociálním začleňování
• boji proti chudobě
• rozšiřování dovedností a kompetencí osob se zdravotním postižením.

V září 2023 předložila Komise návrh na zavedení evropského průkazu osob se zdravotním postižením, který má občanům zajistit přeshraniční uznávání tohoto statusu. Postiženým usnadní krátkodobé pobyty v jiných členských státech EU, jelikož jim v celé EU poskytne stejný přístup ke zvláštním podmínkám nebo přednostnímu zacházení v oblasti služeb, jaký je k dispozici státním příslušníkům daného členského státu.

Zvyšování odolnosti a ochrana občanů EU

V rámci bezpečnostní unie se EU věnuje ochraně všech svých občanů a podniků, a to online i offline. Od července 2020 bylo dosaženo značného pokroku, čímž byly posíleny čtyři pilíře strategie.

Akt EU o kybernetické solidaritě

Cílem navrhovaného aktu o kybernetické solidaritě je posílit spolupráci v rámci Unie při boji proti kybernetickým hrozbám prostřednictvím

• účinnějšího odhalování hrozeb a informovanosti o nich
• posílení připravenosti kritických subjektů
• posílení kapacit ve všech členských státech v oblasti koordinovaného krizového řízení a reakce.

Strategie EU pro námořní bezpečnost         

V březnu 2023 Komise představila aktualizovanou strategii EU pro námořní bezpečnost, v rámci které mimo jiné navrhuje

• námořní cvičení na celounijní úrovni
• zkvalitnění operací pobřežní stráže
• posílení bezpečnostních inspekcí v přístavech EU s cílem podpořit hlubší spolupráci s partnery, jako je NATO, v zájmu prosazování pravidel.

Evropská kosmická strategie pro bezpečnost a obranu

Evropská kosmická strategie pro bezpečnost a obranu odráží to, že EU na vesmír nahlíží jako na spornou strategickou oblast. Cílem je:

• chránit vlastní vesmírné prostředky, jako jsou družice
• zabraňovat ve vesmíru nepřátelským činnostem, jako je špionáž
• posílit strategickou autonomii EU.

Zvýšení odolnosti vůči přírodním a člověkem způsobeným katastrofám

Protipožární letecká rezerva rescEU se v rámci příprav na letošní léto zdvojnásobila a tvoří ji nyní 24 letadel a 4 vrtulníky z 10 členských států. V roce 2023 mobilizovala EU u rozsáhlých požárů v Evropě prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU stovky hasičů, vozidel a letadel a projevila solidaritu s našimi mezinárodními partnery, jako je Kanada. V roce 2022 krom toho Komise vytvořila akční plán pro předcházení přírodním požárům.

V únoru 2023 Komise přijala doporučení a sdělení za účelem stanovení společných cílů pro posílení odolnosti Evropy vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany. Navrhuje způsoby, jak lépe připravit evropské země na přírodní rizika, například na zemětřesení, povodně a lesní požáry. 

Překonání pandemie a budování zdravotní unie

COVID-19

5. května 2023 byl u onemocnění COVID-19 oficiálně zrušen status celosvětové zdravotní nouze. Díky naší houževnatosti, solidaritě a koordinaci, naší hluboké důvěře i významným investicím do vědy a inovací se nám podařilo tuto bezprecedentní krizi překonat.

Strategie EU týkající se očkovacích látek

Strategie EU pro očkovací látky přinesla přesvědčivé výsledky, neboť více než 70 % obyvatel EU bylo proti onemocnění COVID-19 plně očkováno.

Díky EU FAB (síť výrobců očkovacích látek pro budoucí nouzové situace v oblasti zdraví) jsme schopni vyrobit 500 až 700 milionů dávek očkovacích látek ročně a můžeme tak zajistit, že očkovací látky budou v budoucnu rychle k dispozici. Jsme také i nadále odhodláni zajistit, aby očkovací látky byly dostupné ve všech částech světa. Od prosince 2020 byly do 168 zemí vyvezeny téměř 2,5 miliardy dávek očkovacích látek proti COVID-19.

Digitální certifikát EU COVID

Digitální certifikát EU COVID usnadnil občanům bezpečné a volné cestování po celé Evropské unii během období, kdy členské státy během pandemie cestování omezovaly. Od jejího zavedení v roce 2021 byly v EU vydány více než 2,3 miliardy certifikátů. V červnu 2023 převzala Světová zdravotnická organizace tento model na základě úspěchu certifikátu EU s cílem vytvořit globální systém, který pomůže chránit občany po celém světě před stávajícími i budoucími zdravotními hrozbami.

Evropská zdravotní unie

V uplynulém roce pokračovala práce na budování silné evropské zdravotní unie s cílem lépe chránit zdraví našich občanů. Umožňuje EU a její členské státy lépe předcházet budoucím pandemiím, reagovat na ně a zlepšit odolnost evropských systémů zdravotní péče. 

Plán boje proti rakovině

Jen v roce 2020 bylo v EU zaznamenáno více než 2,7 milionu onkologických onemocnění a 1,3 milionu souvisejících úmrtí. Plán boje proti rakovině je zatím nejkomplexnější iniciativou EU, která na něj vyčlenila rozpočet ve výši 4 miliard eur. V rámci této iniciativy byl v září 2022 zaveden nový vědecky podložený přístup ke screeningu rakoviny a v roce 2023 byla zahájena Evropská iniciativa pro onkologické zobrazování, která využívá potenciál dat a digitálních technologií a usnadňuje včasnější odhalování a léčbu.

Revize právních předpisů týkajících se léčivých přípravků

V dubnu 2023 přibyl zásadní pilíř evropské zdravotní unie – nejvýznamnější revize právních předpisů týkajících se farmaceutických přípravků za dvě desetiletí. Jejím cílem je vytvořit jednotný trh s léčivými přípravky podporou lepší dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků a zároveň posílením inovací a konkurenceschopnosti farmaceutického průmyslu EU.

Komplexní přístup k duševnímu zdraví

V červnu 2023 jsme představili první komplexní přístup EU k duševnímu zdraví, který odráží doporučení občanů z Konference o budoucnosti Evropy a reaguje na výzvy Evropského parlamentu k přijetí intenzivnějších opatření v této oblasti. Navrhuje opatření zaměřená na podporu dobrého duševního zdraví obyvatelstva se zvláštním zaměřením na děti a mladé lidi. Dvaceti stěžejními iniciativami a 1,2 miliardami eur z finančních prostředků EU Komise podpoří členské státy v úsilí stavět lidi a jejich duševní zdraví na první místo.

Budování udržitelného a spravedlivého migračního systému

Prostřednictvím nového paktu o migraci a azylu usiluje Komise o posílení a integraci klíčových politik EU v oblasti migrace, azylu a správy hranic. Dohoda o úplném souboru reforem v oblasti azylu a migrace, o níž se v současné době jedná, má klíčový význam. 

Boj proti obchodování a prevence

Dne 19. prosince 2022 navrhla Komise posílit pravidla pro prevenci a boj proti obchodování s lidmi.

Aktualizovaná pravidla usnadní donucovacím a soudním orgánům vyšetřování a stíhání nových forem vykořisťování a pomohou identifikovat a podporovat oběti.

Migrace kvalifikovaných pracovních sil

Rozvoj legálních možností migrace přispívá ke snížení nelegální migrace a může pomoci posílit evropské ekonomiky. Za tím účelem Komise v říjnu 2022 zahájila celounijní platformu, jejímž cílem je zvýšit atraktivitu EU pro státní příslušníky třetích zemí, kteří v EU hledají pracovní příležitosti. Zaměstnavatelům v EU pomůže vyhledávat talenty, které potřebují, a zaměstnancům zajistí důstojné pracovní podmínky.

V lednu 2023 Komise rovněž spustila platformu pro migraci pracovních sil s cílem podpořit migraci kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí do EU a zajistit, aby byla dobře řízená a cílená tam, kde jsou pracovní síly a dovednosti zapotřebí.

Reakce na výzvu k humanitární činnosti

Evropská komise poskytuje bezprecedentní podporu Ukrajině a zároveň po celém světě i nadále pokračuje v poskytování humanitární pomoci těm, kdo ji nejvíce potřebují. V uplynulém roce úroveň humanitárních potřeb, která již byla rekordně vysoká, na celém světě nadále rostla. Členské státy společně s Komisí oznámily počáteční financování humanitární pomoci ve výši 8,4 miliardy eur na rok 2023 jako konkrétní vyjádření globální solidarity a vedoucí úlohy EU v humanitární činnosti.

Dokumenty