Dosavadní výsledky
V minulém roce jsme toho společně hodně dosáhli. Prokázali jsme odhodlanost, odolnost a vizi, pokud jde o zajištění prosperity Evropy:
- Zvýšili jsme naši energetickou nezávislost prostřednictvím plánu REPowerEU a účinně jsme se bránili ruské energetické válce namířené proti ekonomice EU.
- Zrychlili jsme ekologickou transformaci.
- Zvýšili jsme úsilí EU o dosažení neutrální bilance emisí skleníkových plynů prostřednictvím průmyslového plánu Zelené dohody.
- Zahájili jsme digitální transformaci Evropy zaměřenou na člověka.
- Prosazovali jsme evropské hodnoty a zájmy po celém světě prostřednictvím investic v rámci strategie Global Gateway.
- Posílení ekonomiky jednotného a sociálního trhu
- Pomocí nástroje NextGenerationEU jsme zvýšili konkurenceschopnost evropských podniků.
Obnova energetické nezávislosti
Rusko nevede válku jenom proti Ukrajině, ale také proti evropské ekonomice tím, že zneužívá dodávky energie jako zbraně. Díky plánu REPowerEU činíme konec naši závislosti na ruských fosilních palivech, obnovujeme a zajišťujeme dlouhodobou a udržitelnou energetickou nezávislost Evropy.
Jedná se o jednotné úsilí celé Unie. Členské státy spolupracují, aby každá země měla zajištěny dostatečné dodávky plynu. EU usiluje o diverzifikaci dodávek energie za dostupné ceny.
- Během prvních 8 měsíců války se nám podařilo nahradit dodávky 70 miliard m³ ruského plynu doposud dováženého plynovodem.
- Byl zastaven dovoz ruského uhlí a zredukován dovoz ruské ropy.
- Evropské zásobníky plynu byly naplněny na rekordní úroveň více než 95 %.
- Od srpna do března dosáhla naše úspora energie a snížení spotřeby plynu 18 %.
Energetická platforma EU
Evropská komise rovněž zřídila energetickou platformu EU, jejímž prostřednictvím byl uskutečněn vůbec první společný nákup plynu pro členské státy Unie spolu s Gruzií, Moldavskem, Ukrajinou a zeměmi západního Balkánu. Díky němu jsme mohli využít kolektivní politickou a tržní váhu k posílení našeho vyjednávacího vlivu a k zajištění dodávek plynu a LNG sdružováním poptávky a přilákáním dodavatelů.
Urychlení ekologické transformace a ochrana přírody
Využívání energie z obnovitelných zdrojů, které je hlavním pilířem iniciativy REPowerEU, zaznamenalo během energetické krize významný pokrok a v roce 2022 došlo v celé EU k jeho zdvojnásobení.
Cílem Strategie pro solární energii je urychlit zavádění fotovoltaické energie. EU rovněž stojí v čele rozvoje globální vodíkové ekonomiky a připravuje balíček opatření týkajících se využívání vodíku a dekarbonizace plynu.
- V roce 2022 se vyrobilo více elektřiny z větrné a solární energie než z plynu.
- Do roku 2030 se bude využívat téměř 4x více energie z fotovoltaických zařízení.
Aby Evropská komise udržela tempo při dosažení neutrální bilance emisí skleníkových plynů a zvýšila konkurenceschopnost průmyslu EU, zveřejnila 1. února 2023 tzv. průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu.
V březnu byly zavedeny tři klíčové iniciativy na podporu průmyslového plánu Zelené dohody:
V červnu 2023 odstartoval v estonské Narvě první projekt Fondu pro spravedlivou transformaci. Jedná se o nové zařízení na rafinaci magnetů na bázi vzácných zemin pro elektromobily – první takové zařízení mimo Asii. Zařízení je propojeno s novým dolem v Grónsku, což z něj činí první evropský dodavatelský řetězec mezi dolem a rafinérií.
Pokračujeme také v úsilí za obnovu přírody v celé Evropské unii díky nedávno navrženému nařízení o obnově přírody a akčnímu plánu pro nulové znečištění. Mezitím jsme rovněž dosáhli pokroku při plnění cílů balíčku k dosažení 55% snížení emisí (Fit for 55). Předpis EU proti odlesňování zaručí, že v supermarketech nebudou k dostání žádné neudržitelné produkty.
Tato transformace bude mít samozřejmě dopad na zemědělce a venkov. Společná zemědělská politika (SZP) na období 2023–2027, která vstoupila v platnost na začátku roku, podpoří zemědělce při produkci bezpečných, kvalitních a udržitelných potravin a zároveň umožní zachovat životaschopnost a rozmanitost venkova.
Realizace evropské digitální dekády
Digitální inovace přetvářejí naši ekonomiku neuvěřitelným tempem a EU chce s tímto vývojem držet krok. Revoluce v oblasti umělé inteligence (UI) je za dveřmi, a proto již v dubnu 2021 předložila Evropská komise akt o umělé inteligenci. Ten by měl zaručit, že systémy UI budou v EU bezpečné, transparentní, etické, nestranné a pod lidskou kontrolou.
V březnu dosáhly Evropský parlament a členské státy EU dohody o evropském aktu o čipech. Na konci července Rada EU formálně schválila nařízení o posílení evropského ekosystému polovodičů. Pokud jde o data, která jsou hnací silou evropské digitální ekonomiky, usilujeme o to, aby se EU díky evropské strategii pro data stala lídrem při vytváření společnosti založené na datech. Evropská komise také v posledním roce předložila dva nové návrhy, jež by měly přiblížit platební služby a širší finanční sektor digitálnímu věku.
Saský region ve východním Německu úspěšně zvládl transformaci a stal se jedním z předních technologických center v Evropě se zvláštním zaměřením na mikroelektroniku. Klíčovou úlohu při tom hrálo financování z EU, které pomohlo přilákat další investice. Nejvýznamnějším projektem je nová továrna na čipy Infineon, do níž se investuje 5 miliard eur a která nabídne více než 1 000 nových vysoce kvalifikovaných pracovních míst. V rámci evropského aktu o čipech by za tím účelem měla být k dispozici 1 miliarda eur.
- Investice v rámci evropského aktu o čipech se odhadují na více než 43 miliard eur.
- Investice Francie a Itálie ve výši 8 miliard eur do prvních polovodičových zařízení svého druhu.
- 8,1 miliardy eur z veřejných zdrojů v rámci programu Významné projekty společného evropského zájmu.
Dalšího milníku bylo dosaženo v listopadu 2022, kdy vstoupil v platnost akt o digitálních službách a online platformy převzaly větší odpovědnost za zmírňování škod a ochranu práv uživatelů. Za účelem prosazování aktu o digitálních službách začalo v dubnu 2023 fungovat Evropské středisko pro algoritmickou transparentnost (ECAT), které sídlí ve Společném výzkumném středisku Evropské komise.
Ve stejném měsíci byla posílena otevřenost a spravedlnost digitálních trhů prosazením aktu o digitálních trzích.
Posílení ekonomiky jednotného a sociálního trhu
Letos jsme oslavili 30. výročí jednotného trhu, který je základem trvalé konkurenceschopnosti Evropy. V březnu Evropská komise nastínila nový dlouhodobý plán, jak může EU využít svých silných stránek a podpořit prosperující podniky, které jsou schopné konkurovat na světovém trhu, vytvořením atraktivních pracovních míst a stanovením celosvětových norem.
Navrhli jsme také další způsoby, jak jednotný trh podporovat a dále rozvíjet. V květnu jsme navrhli nejkomplexnější a nejambicióznější reformu celní unie od jejího vzniku v roce 1968. O měsíc dříve jsme navrhli nové předpisy týkající se patentů, které zajistí transparentnější a efektivnější rámec práv duševního vlastnictví, který obstojí i v budoucnu.
Navzdory po sobě jdoucím hospodářským otřesům posledních let vykazuje ekonomika EU i nadále pozoruhodnou odolnost. V roce 2022 činil hospodářský růst impozantních 3,4 %. Pomohl tomu zejména silný trh práce vyznačující se rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti a rostoucím počtem nových pracovních míst. Děje se tak z velké části díky rozhodným opatřením ze strany EU a jejích členských států.
Jedinečný evropský model samozřejmě neupřednostňuje jen obchodní příležitosti, ale také blahobyt společnosti, a staví lidi do středu hospodářského pokroku. Jelikož zároveň pevně věříme v sílu sociálního dialogu, navrhli jsme opatření, která tento dialog posílí jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Musíme také zajistit, aby záchranné sociální sítě plnily svůj účel. Proto jsme předložili doporučení k zajištění přiměřeného minimálního příjmu ve všech členských státech EU.
To vše se opírá o skutečnost, že Evropa musí výrazně investovat do celoživotního vzdělávání, které má zásadní význam pro úspěšné dokončení ekologické, digitální a demografické transformace. Proto jsme vyhlásili rok 2023 Evropským rokem dovedností, na který členské státy vyčlenily z fondů EU přibližně 65 miliard eur.
- 1 500 organizací z celé EU se zapojilo do 14 průmyslových ekosystémů.
- Do iniciativ v oblasti dovedností se investovalo 160 milionů eur.
- Do zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci se zapojily 2 miliony osob.
- Připravilo nebo zaktualizovalo se 15 500 programů odborné přípravy.
Nástroj na podporu oživení NextGenerationEU a navýšení evropských investic
V letech 2022 a 2023 jsme prostřednictvím nástroje NextGenerationEU začali se společnými evropskými investicemi ve výši 800 miliard eur. Výsledkem jsou konkrétní projekty přímo v terénu, jejichž cílem je utvářet Evropu, která je udržitelná, odolná a konkurenceschopná, a zajistit tak prosperitu pro všechny Evropany.
Jádrem nástroje NextGenerationEU je Nástroj pro oživení a odolnost, který poskytuje všem členským státům Unie nebývalé finanční zdroje. Tyto prostředky využívají země k provádění transformačních reforem a investic, které změní evropskou ekonomiku a společnost ve prospěch budoucích generací. Realizace tohoto nástroje pokračuje plným tempem.
Jedním z největších příjemců prostředků z finského plánu pro oživení a odolnost je Solar Foods – startup, který vyrábí protein pomocí bioprocesu s využitím zeleného vodíku. Patentovaný „Solein“, na jehož výrobu stačí prakticky jen vzduch, lze použít k výrobě jakýchkoli potravin. Nejedná se o science fiction – tento startup obdrží 33,6 milionu eur na vybudování demonstračního výrobního podniku ve finském Vantaa.
Strategie Global Gateway a podpora globálních investic
Evropská unie i nadále hraje klíčovou úlohu při utváření globální ekonomiky, která je odolná, udržitelná a slouží všem. Prostřednictvím strategie Global Gateway, tedy plánu pro udržitelné investice po celém světě ve výši 300 miliard eur, Evropská komise podporuje vysoce kvalitní infrastrukturní projekty, které přinášejí pracovní místa, podporují trvalý růst a vytvářejí hodnotu na místní úrovni.
Prvním milníkem v rámci iniciativy Global Gateway je investiční balíček Afrika–Evropa. Polovina počátečních investic Global Gateway ve výši přibližně 150 miliard eur je určena na prohloubení spolupráce s africkými partnery. Od té doby jsme začali provádět strategii Global Gateway také v Asii a Tichomoří a v Latinské Americe a Karibiku, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU a její členské země budou v těchto regionech investovat více než 45 miliard eur.
Oživení evropské obchodní agendy
Rada pro obchod a technologie
V duchu mezinárodní spolupráce zřídila EU se Spojenými státy, a také s Indií, Radu pro obchod a technologie. Jejím úkolem je podporovat produktivní partnerství a řešit společné výzvy.
Světový obchod
Navzdory otřesu, který postihl dodavatelské řetězce v důsledku pandemie a válečné agrese Ruska proti Ukrajině, jsme pokročili v prosazování otevřenosti obchodu a ve spolupráci s klíčovými obchodními partnery se nám podařilo dosáhnout hmatatelných úspěchů. Zejména byla úspěšně uzavřena jednání o dohodách o volném obchodu s Chile a Novým Zélandem. Jednání pokračují s Austrálií, Mercosurem, Mexikem Indií a Indonésií.
Ekonomická bezpečnost
Dne 20. června Evropská komise a vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku představili novou Evropskou strategii hospodářské bezpečnosti. Strategie se zaměřuje na to, jak minimalizovat rizika vyplývající z určitých hospodářských toků v kontextu zvýšeného geopolitického napětí a zrychlených technologických změn a současně zachovat maximální úroveň hospodářské otevřenosti a dynamiky.