Naše reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině je jednoznačná a musí být trvalá.
Naše úsilí o dosažení spravedlivého míru:
- Poskytování pomoci a podpory ukrajinskému lidu
- Pomoc s údržbou kritické infrastruktury na Ukrajině
- Solidarita s Ukrajinou za plného využití ekonomiky a financí EU
- Dodávky vojenského vybavení Ukrajině a výcvik ukrajinských vojáků, které pomáhají Ukrajině se bránit
- Pohnání Ruska k odpovědnosti a sankce oslabující ruskou válečnou mašinérii
- Obnova Ukrajiny a podpora Ukrajiny na její cestě do Evropy
Poskytování pomoci a podpory ukrajinskému lidu
Pouze několik dní po začátku ruské invaze, 4. března 2022, uplatnila EU poprvé v historii směrnici o dočasné ochraně. Ukrajinští uprchlíci získali práva v rámci EU, včetně povolení k pobytu, přístupu na trh práce, bydlení, lékařské péče, a především vzdělání pro děti.
Členské státy EU otevřely své domovy a srdce milionům ukrajinských válečných uprchlíků a poskytly dočasnou ochranu přibližně čtyřem milionům osob.
- Více než 5 milionůosob vnitřně vysídlených na Ukrajině
- V EU nalezlo bezpečné útočiště téměř 20 % ukrajinských dětí
Od ledna 2023:
- Peněžitá pomoc byla poskytnuta 2,9 milionu lidí
- Potravinová pomoc byla poskytnuta více než 4 milionům lidí
- Kritické služby ochrany byly rozšířeny na 1,1 milionu osob
- Lékařské pomoci nebo zdravotnického materiálu se dostalo 5,6 milionu lidí
- Téměř 3,3 milionu lidí znovu získalo přístup k čisté vodě a základním hygienickým a sanitárním službám
Podpora osob prchajících před válkou
V rámci iniciativ CARE 2022 (akce na podporu uprchlíků v Evropě a flexibilní pomoc územím v rámci politiky soudržnosti) byla do politiky soudržnosti zavedena rozsáhlá flexibilita, díky níž je možné přeprogramovat až 17 miliard eur z nepřidělených prostředků určených na soudržnost na období 2014–2020, přičemž v období 2021–2027 se na podporu lidí prchajících před ruskou invazí počítá s určitou cílenou flexibilitou.
Mechanismus civilní ochrany EU
Díky aktivaci mechanismu civilní ochrany EU směřovala pomoc na Ukrajinu ze všech 27 členských států, jakož i z Islandu, Severní Makedonie, Norska, Srbska a Turecka.
- Více než 2500 úspěšně provedených operací zdravotní evakuace
- Více než 94 000 tun poskytnuté věcné pomoci, odhadované na více než 760 milionů eur
Plné využití hospodářské a finanční síly EU
Trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou usnadnily vývoz obrovského množství – 49 milionů tun – ukrajinských zemědělských produktů. Tyto životně důležité koridory nejen zajišťují vývoz zemědělských produktů, ale také dovoz nezbytných komodit. Celková obchodní hodnota realizovaná prostřednictvím tohoto koridoru se odhaduje přibližně na 99 miliard eur.
V únoru 2023 byl mezi Komisí a Ukrajinou uzavřen přelomový pakt, který přidružil Ukrajinu k programu pro jednotný trh. Jeho cílem je usnadnit jí přístup na trh, podpořit příznivé podnikatelské prostředí a stimulovat dlouhodobě udržitelný růst.
76 miliard eur uvolnila EU a její členské státy v rámci solidarity s Ukrajinou a jejím obyvatelstvem
38,8 miliard eur na posílení celkové hospodářské, společenské a finanční odolnosti Ukrajiny
20 miliard eur na opatření vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným silám
- 2023
EU poskytuje Ukrajině podpůrný balíček ve výši až 18 miliard eur ve formě vysoce zvýhodněných půjček. Díky tomu je Ukrajina schopna nadále vyplácet mzdy a důchody a zachovat základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro relokované osoby. Prospěšné je to rovněž pro makroekonomickou stabilitu a obnovu zničené kritické infrastruktury.
- 2022
EU poskytla makrofinanční pomoc ve výši 7,2 miliardy eur, aby zajistila nepřetržité fungování ukrajinské vlády a veřejných služeb.
Údržba kritické infrastruktury
Jaderná bezpečnost
Vzhledem k tomu, že Rusko nadále ohrožuje civilní jaderná zařízení, poskytla EU Ukrajině ze strategické rezervy rescEU více než 54,8 milionu eur materiální pomoci v oblasti jaderné bezpečnosti, např. na obnovu laboratoří a vybavení.
Energetika
V reakci na podlé útoky Ruska na energetickou infrastrukturu Ukrajiny byla urychleně přijata mimořádná opatření. Již na počátku války podnikla EU rozhodný krok ke stabilizaci elektroenergetických soustav Ukrajiny a Moldavska a synchronizovala jejich elektrické rozvodné sítě s kontinentální evropskou sítí.
Telekomunikace
Evropská komise úspěšně jednala s telekomunikačními operátory z EU a Ukrajiny, aby mohli ukrajinští uprchlíci po dobu tří měsíců používat mobilní telefony s minimálními nebo žádnými poplatky za roaming. Kromě zajištění cenové dostupnosti roamingu rozdala EU Ukrajincům hledajícím útočiště 2,5 milionu SIM karet a zřídila wi-fi hotspoty na hraničních přechodech a v ubytovacích zařízeních.
Evropský mírový nástroj s finančními prostředky ve výši 5,6 miliardy eur umožňuje dodávky tanků, vrtulníků, systémů protivzdušné obrany, raket a střeliva.
V rámci vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny bylo vycvičeno 25 000 ukrajinských vojáků. Do konce roku by se mělo podařit plně vycvičit 30 000 ukrajinských vojáků.
V červenci 2023 vstoupil v platnost akt na podporu výroby munice (ASAP). Toto nařízení stanoví konkrétní cílená opatření na podporu výroby a zajištění bezpečných dodávek munice v rámci Evropy.
EU posílila kybernetickou odolnost Ukrajiny investicemi ve výši 10 milionů eur do vybavení, softwaru a další související podpory.
Pohnání Ruska k odpovědnosti
V současné době vyšetřuje Generální prokuratura Ukrajiny více než 100 000 případů údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti – těch nejzávažnějších porušení mezinárodního práva. EU se angažuje v podpoře vyšetřování a stíhání těchto trestných činů s ohledem na rostoucí množství důkazů.
EU věnuje na pomoc Mezinárodnímu trestnímu soudu při vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem 7,5 milionu eur. Komise rovněž podpořila vytvoření mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině. Středisko, jež začalo fungovat v červenci 2023, poskytuje pevnou strukturu a podporu pro probíhající i budoucí vyšetřování a přispívá k výměně a analýze důkazů shromážděných od začátku ruské agrese.
Dobrovolník Konstantin Gudauskas, který má otce z Litvy a matku z Kazachstánu, použil svůj kazachstánský pas k cestě přes Rusy okupovaná území na Ukrajině a pomohl zachránit více než 200 lidí v kyjevském regionu, zejména v Buči. Ukrajinci ho nazvali „andělem z Buči“.
Sankce oslabující ruskou válečnou mašinérii
11 účinných sankčních balíčků vůči Rusku, které EU přijala
Tyto sankce zasahují srdce ruské ekonomiky, připravují ji o klíčové technologie a trhy a vážně omezují schopnost Kremlu financovat a vést válku.
- Sankce EU uvalila na téměř 1 800 osob a subjektů
- Více než 24 miliard eur v aktivech ruských státních příslušníků v EU zmrazeno
- Přísné sankce se nyní vztahují na přibližně 70 % aktiv ruského bankovního systému
- Více než 200 miliard eur v aktivech ruské centrální banky v EU imobilizováno
EU rovněž přijala sankce vůči Bělorusku v důsledku jeho zapojení do invaze na Ukrajinu. V souvislosti s výrobou a dodávkami dronů používaných k útokům na Ukrajinu byly sankce uvaleny také na Írán. EU rovněž schválila přísnou „doložku proti obcházení“, která občanům nebo podnikům EU zakazuje vědomě a záměrně obcházet sankce.
Obnova Ukrajiny a její cesta do Evropy
Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii. Tento závazek byl potvrzen na vůbec prvním zasedání sboru komisařů a ukrajinské vlády a na summitu EU-Ukrajina v únoru 2023. Od června 2022 má Ukrajina udělen status kandidátské země pod podmínkou, že provede klíčové reformy. Země pokročila v nezbytných reformních krocích obsažených ve stanovisku Komise k žádosti Ukrajiny o členství v EU.
Navzdory probíhající válce již EU začala utvářet základy obnovy Ukrajiny a svět začal jednat.
- Více než 2 800 vzdělávacích zařízení bylo poškozeno nebo zničeno
- EU přijala závazek ve výši 110 milionů eur týkající se financování obnovy poškozených škol
- 14 milionů eur a dodatečná podpora prostřednictvím kampaně „Školní autobusy pro Ukrajinu“ v 11 členských státech EU, kdy bylo darováno 300 autobusů, což má zásadní význam pro to, aby se urajinské děti bezpečně dostaly do školy
- Ruská agrese zasáhla 5,7 milionu dětí ve školním věku
- červen 2023
navržen nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur v rámci rozpočtu EU, který se plánuje na období 2024–2027 a má řešit jak okamžité potřeby oživení, tak střednědobé úsilí o modernizaci s ohledem na provádění klíčových reforem na její cestě k přistoupení k EU
- leden 2023
začíná fungovat platforma pro koordinaci dárců, která má usnadnit koordinaci mezi mezinárodními dárci a finančními organizacemi, aby podpora mohla být poskytována soudržným, transparentním a odpovědným způsobem
- říjen 2022
Komise a Německo jako předseda skupiny G7 spolupořádaly v Berlíně mezinárodní konferenci odborníků o oživení, rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny
Odborníci na odstraňování min z Chorvatska si již vyměňují odborné znalosti s kolegy z Ukrajiny. Chorvatsko je jediným členským státem EU, který dosud musí na svém území odstraňovat miny. Ty tam zůstaly po válce v 90. letech. Do roku 2027 při tom bude čerpat podporu EU ve výši 120 milionů eur. Bolestné zkušenosti Chorvatska s válkou přinesly jeho expertům neocenitelné dovednosti, které nyní pomohou Ukrajině s obnovou a oživením.
Nová etapa sjednocování našeho kontinentu
Otřesy, které Putinova útočná válka způsobila, se okamžitě projevily u našich šesti západobalkánských partnerů. Na západní Balkán jsme rozšířili stejná solidární opatření, která jsme přijali v rámci naší Unie. V prosinci 2022 jsme byli svědky historického summitu EU-západní Balkán, který se v tomto regionu konal poprvé. V červnu 2023 představila předsedkyně von der Leyenová nový plán růstu pro západní Balkán.
Posílení evropské obrany
Vzhledem k neustávající očividné hrozbě ze strany Ruska dosáhlo strategické partnerství EU-NATO podpisem společného prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO v lednu 2023 nové úrovně spolupráce.
Po ukončení přístupových jednání podepsaly Finsko a Švédsko 5. července 2022 protokoly o přistoupení k NATO. Finsko se oficiálně stalo 31. členským státem NATO 4. dubna 2023.
Rovněž došlo k posílení spolupráce EU v oblasti obrany. V referendu 1. června 2022 podpořili dánští voliči připojení Dánska ke společné bezpečnostní a obranné politice EU a ukončili tak třicetiletou výjimku Dánska, na jejímž základě se spolupráce EU v oblasti obrany tato země neúčastnila.
Od roku 2021 úspěšně funguje Evropský obranný fond, který Komise iniciovala. Na projekty byly dosud získány více než 3 miliardy eur – jde o investice do obranných technologií a systémů zítřka. V roce 2023 fond poskytne další 1,2 miliardy eur na projekty v klíčových oblastech obrany, jako je získávání poznatků o situaci ve vesmíru, boj proti nadzvukovým střelám a vývoj prototypu Evropského hlídkového plavidla.
