Koronavirová pandemie narušila životy milionů lidí po celém světě. Rozsah krize byl takový, že pouze Unie jako celek mohla našim občanům poskytnout adekvátní reakci a stát v čele mezinárodní solidarity, která pomohla zajistit, že se bezpečné očkovací látky podařilo dostat do všech koutů světa.
Evropská komise bojovala proti pandemii na třech „frontách“:
- Snažili jsme se zajistit vakcíny pro co největší počet lidí, abychom zamezili šíření viru.
- Na způsobený hospodářský otřes jsme reagovali bezprecedentním plánem na podporu oživení.
- Pokračovali jsme v naší ekologické a digitální transformaci.
Historie schvalování vakcín: Bezpečné a účinné vakcíny proti covidu-19
- 21. prosince 2020BioNTech-Pfizer
- 6. ledna 2021Moderna
- 29. ledna 2021AstraZeneca
- 11. března 2021Johnson & Johnson
- 20. prosince 2021Novavax
- 24. června 2022Valneva
Rychlá reakce
V rané fázi pandemie uzavřela Komise jménem členských států předběžné dohody o nákupu s jednotlivými výrobci vakcín. Díky včasným krokům a schopnosti zajistit dodávky očkovacích látek se Evropa dokázala vypořádat s nejhorší pandemií století.
Jaký byl postup?
Komise financovala část nákladů, s nimiž se výrobci očkovacích látek potýkali, z nástroje pro mimořádnou podporu v hodnotě 2,7 miliardy eur. Zajistila pak odběr dohodnutého počtu očkovacích látek, načasování dodávek a cenu. Tímto způsobem Komise přispěla k vývoji a výrobě bezpečných a účinných očkovacích látek v rekordním čase.
Pokud jde o nové varianty, podaří-li se do podzimu 2022 upravenou očkovací látku registrovat, bude mít EU přístup k dodávkám v podobě upravených vakcín od společností BioNTech-Pfizer a Moderna.
Ochrana zdraví občanů vyžaduje nejen prevenci, ale také léčbu. Stejně tak potřebují pacienti s covidem-19 účinné léky, aby se podařilo omezit nutnost hospitalizace a především zabránit ztrátám na životech. Strategie EU pro terapeutika proti koronaviru podporuje vývoj a dostupnost léčivých přípravků, včetně přípravků pro pacienty, kteří se zotavují.
V říjnu 2021 Komise sestavila portfolio deseti potenciálních terapeutik proti covidu-19. Do května 2022 dostalo povolení osm léčivých látek a také bylo s výrobci uzavřeno několik smluv o společném zadávání zakázek na léky proti covidu-19, aby byla proticovidová léčba pro členské státy snáze dostupná.
Globální spolupráce a solidarita
Od prvního dne koronavirové pandemie prosazuje Unie při jejím potlačování mezinárodní spolupráci. Stali jsme se největším dodavatelem očkovacích látek proti covidu-19 na světě a jedním z hlavních dárců globální iniciativě COVAX, která se zaměřuje na rovný přístup k očkovacím látkám proti koronaviru.
- V únoru 2022 přislíbila EU na summitu EU-Africká unie 425 milionů eur, aby pomohla urychlit tempo očkování v Africe.
- Na druhém globálním summitu o koronavirové pandemii v květnu 2022 přislíbila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová do Globálního fondu připravenosti na pandemii 450 milionů eur.
- Na regionální úrovni Evropská unie podporuje zřízení Africké agentury pro léčivé přípravky. Na úrovni států pak klade důraz na zvýšení výrobní kapacity a vytvoření správného ekosystému pro investice.
Evropská unie rovněž stojí v čele celosvětové obchodní reakce na pandemii. Na 12. ministerské konferenci Světové obchodní organizace v červnu 2022 se členové dohodli na zrušení některých povinností v oblasti duševního vlastnictví týkajících se očkovacích látek proti covidu-19.
Koronavirová pandemie je první pandemií, proti které se bojuje v digitálním věku. „Digitální certifikát EU COVID se stal celosvětovým standardem. Tento systém byl přijat v červnu 2021 a stanovil společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s covidem-19 za účelem usnadnění volného pohybu. Od začátku používání byly po celé EU vydány více než 2 miliardy certifikátů.
Digitální certifikát EU COVID představuje zásadní inovaci v evropské reakci na pandemii a rychle se stal globálním standardem. V srpnu 2022 mohlo digitální certifikáty EU COVID použít pro své mezinárodní cesty více než 1,6 miliardy lidí po celém světě.
EU vytvořila celosvětový standard: kromě jejích 27 členských států se k němu připojilo ještě dalších 48 neunijních zemí a území na pěti kontinentech.
V roce 2020 se šestiletý Adam King z Irska, který trpí syndromem vrozené lomivosti kostí, rozhodl posílat po světě virtuální objetí jako symbol naděje během koronavirové pandemie. Jeho nápad měl širokou odezvu a pomohl nám při kolektivním uzdravování.
Kromě digitálního certifikátu EU COVID spustila Komise webovou a mobilní aplikací Re-open EU, která Evropanům pomáhá získávat aktuální informace o cestovních a zdravotních opatřeních v evropských zemích ve 24 jazycích.
Aby si vnitrostátní aplikace pro vysledování kontaktů mohly vyměňovat informace mezistátně, zavedla Komise evropskou bránu pro interoperabilitu. Na podzim 2021 si prostřednictvím této evropské brány vyměňovalo informace o rizikových kontaktech již 19 členských států, přičemž jejich národní aplikace zaznamenaly přes 70 milionů stažení.
Úbytek biologické rozmanitosti a změna klimatu usnadňují přenos mikroorganismů ze zvířat na člověka. V případě další pandemie musí být všechny členské státy plně připraveny a schopny reagovat. Proto Komise položila základy evropské zdravotní unie.
Silná evropská zdravotní unie:
- lépe ochrání zdraví občanů EU
- EU a její členské státy budou díky ní lépe připraveny na budoucí pandemie a připraveny jim předcházet
- posílí odolnost evropských systémů zdravotní péče.
Nový Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) přispívá k vývoji, výrobě a vytváření zásob léčivých přípravků, očkovacích látek a dalších lékařských protiopatření, jako jsou osobní ochranné prostředky.
Od zahájení činnosti úřad HERA:
- zřídil skupinu odborníků zabývající se variantami covidu-19 za účelem monitorování mutací
- provedl nákupy očkovacích látek proti opičím neštovicím
- zřídil EU FAB – síť výrobních kapacit v oblasti výroby očkovacích látek a léčivých přípravků pro reakci na mimořádné situace
- začal vytvářet zásoby vybavení a léků nutných v případě reakce na chemické a jaderné hrozby
V Estonsku Johanna-Maria Lehtme založila iniciativu „Slava Ukraini“, která na Ukrajinu poslala více než 60 sanitek plných zdravotnických potřeb a další pomoci potřebné k záchraně životů.
Pandemie nepřestává mít v Evropě velký dopad na pacienty, zdravotnický personál a celé zdravotnické systémy. Program EU pro zdraví (EU4Health) jde proto nad rámec reakce na krizi a věnuje se otázkám odolnosti systémů zdravotní péče. Na základě zkušeností získaných během pandemie se v rámci programu „EU pro zdraví“ investuje 5,3 miliardy eur do posílení systémů zdravotní péče členských států.
Farmaceutická strategie pro Evropu, přijatá v listopadu 2020, navrhuje konkrétní iniciativy, které mají zajistit přístup pacientů k bezpečným, vysoce kvalitním a cenově dostupným léčivým přípravkům, řešit nenaplněné léčebné potřeby. Jejím cílem je také zvýšit bezpečnost dodávek, řešit nedostatkovost a podporovat strategickou autonomii EU. V březnu 2022 byl posílen mandát Evropské agentury pro léčivé přípravky, aby bylo zajištěno lepší monitorování a zmírňování nedostatku kriticky důležitých léčiv.
Vytvářením evropského prostoru pro zdravotní data podniká Komise historický krok směrem k digitálnímu zdravotnictví v EU. Posiluje tak postavení občanů tím, že jim dává plnou kontrolu nad jejich zdravotními údaji a umožňuje lepší zdravotní péči. Rovněž podpoří vznik skutečného celoevropského jednotného trhu s digitálními zdravotnickými službami a produkty: nabídne rámec pro využívání údajů o zdravotním stavu pro potřeby výzkumu, inovací, tvorby politik i regulační činnosti. Tento evropský prostor tak bude neocenitelným přínosem pro vědce, výzkumné pracovníky, inovátory a tvůrce politik, kteří pracují na životně důležitých inovativních terapiích.
