Koronavirová pandemie potvrdila přínosy digitalizace v našem každodenním životě a ukázala, proč je evropská digitální transformace zaměřená na člověka správnou cestou vpřed. Tato transformace je základem, na němž staví čtyři pilíře evropské digitální dekády:
- vybavení občanů digitálními dovednostmi
- digitalizace podniků
- digitalizace veřejných služeb
- posílení digitální infrastruktury
Možnost kontaktu s přáteli a rodinou přes hranice států musí být totiž právem, nikoli výsadou. Proto Komise v lednu 2022 předložila návrh evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách. Návrh navazuje na několik významných právních předpisů EU, které vytvářejí bezpečnější a svobodnější digitální prostor v Evropě i mimo ni a jejichž účelem je chránit naše základní práva i naše data.
V dubnu 2021 zveřejnila Komise velmi očekávaný návrh aktu o umělé inteligenci. Jedná se o nejprogresivnější pokus na světě regulovat technologie umělé inteligence. Návrh stanoví meziodvětvový, na rizicích založený regulační přístup k využívání systémů umělé inteligence v EU a na jejím jednotném trhu.
Komise chce, aby v rámci EU platila pro umělou inteligenci konzistentní pravidla, a byla tak zajištěna právní jistota, podpořily se související investice a inovace a vybudovala se důvěra veřejnosti v to, že jsou systémy umělé inteligence využívány způsobem, který respektuje evropské hodnoty a základní práva.
Na podzim 2021 se Komise společně s Evropským parlamentem a Radou dohodla na aktu o správě dat, jelikož intenzívnějšímu sdílení dat zatím chybí důvěra ze strany veřejnosti. V únoru 2022 byl tento akt doplněn návrhem aktu o datech, jenž stanoví nová pravidla ohledně toho, kdo může mít napříč hospodářskými odvětvími přístup k datům generovaným v EU a využívat je. Komise také zavádí společné evropské datové prostory ve strategických oblastech a v této souvislosti počítá se zapojením soukromých a veřejných subjektů.
V březnu 2022 dosáhla EU mezníkové dohody o aktu o digitálních trzích, který reguluje činnost velkých digitálních platforem neboli „strážců“ s cílem zajistit, aby byl evropský jednotný digitální trh otevřený a spravedlivý.
Na strážce přístupu se bude vztahovat řada jasně definovaných povinností a zákazů, které brání velkým digitálním společnostem ve zneužívání jejich tržní síly a umožňují vstup na trh novým hráčům. Díky aktu o digitálních trzích bude Komise jako první na světě prosazovat regulaci trhu velkých technologických společností. Ta se bude vztahovat na mnoho postupů a digitálních služeb.
Další mezníkové dohody se dosáhlo letos v dubnu ohledně aktu o digitálních službách, který je v oblasti digitální regulace prvním na světě. Tento akt se řídí zásadou, že to, co je nezákonné offline, musí být nezákonné i online: velmi velké online platformy a vyhledávače budou muset chránit uživatele před nezákonným obsahem, zbožím a službami. Online platformy a vyhledávače budou také muset posuzovat a zmírňovat další nepříznivé účinky, které by jejich činnost a algoritmy mohly způsobovat a mít tak neblahý dopad na základní práva, zdraví dětí a občanskou diskusi.
Akt o digitálních trzích i akt o digitálních službách vstoupí v platnost letos a začnou se uplatňovat v roce 2023.
Stěžejním projektem digitální transformace EU je návrh evropského aktu o čipech, který Komise přijala v únoru 2022.
Digitální budoucnost není možná bez čipů. Čipy jsou v našich telefonech, počítačích, automobilech, lékařských přístrojích a všech zařízeních s konektivitou.
Narušení dodavatelského řetězce způsobené pandemií, které i nadále trvá, zvýšilo potřebu více investovat: Musíme vrátit Evropu do čela navrhování a výroby polovodičů.
V lednu 2021 se Komise a Evropská centrální banka dohodly, že společně prozkoumají různé možnosti koncepce digitálního eura a související regulační důsledky. Digitální forma peněz centrální banky by spotřebitelům a podnikům nabídla větší výběr v situacích, kdy nelze použít fyzickou hotovost. Digitální euro by mohlo doplňovat hotovost a reagovat na nové potřeby ohledně provádění plateb po celém světě.
EU je rovněž prvním regulačním orgánem na světě, který chrání své občany před některými riziky spojenými s investicemi do kryptoaktiv ve snaze zachovat finanční stabilitu a zároveň nebrzdit v tomto odvětví inovace. V červnu 2022 dosáhly Evropský parlament a Rada přelomové dohody ohledně Komisí navrženého nařízení o kryptoaktivech.
V mezidobí již kosmický program EU poskytuje cenná data a služby pro širokou škálu každodenních aplikací, od podpory dopravy a osobní navigace až po umožnění přesného zemědělství a řešení změny klimatu. V únoru 2022 Evropská komise navrhla dvě nové stěžejní iniciativy na podporu bezpečné satelitní konektivity a řízení kosmického provozu.
Rada EU-USA pro obchod a technologie zřízená v červnu 2021 poskytuje účinnou platformu ke koordinaci přístupů a prohloubení spolupráce v klíčových digitálních, technologických, hospodářských a obchodních záležitostech.
Byly oznámeny nové iniciativy v oblasti dodavatelských řetězců, zabezpečování dodávek potravin, nových technologií, digitální infrastruktury a obchodu. Tyto iniciativy:
- posílí naše společné demokratické hodnoty
- posílí transatlantickou globální konkurenceschopnost
- přinesou prospěch pracovníkům a rodinám na obou stranách Atlantiku
- napomohou globální digitální a technologické transformaci
Evropská unie také spolupracuje s dalšími podobně smýšlejícími partnery z celého světa na utváření globálních pravidel v digitální sféře. Pro stanovení pravidel digitálního obchodu modernizujeme digitální vztahy s klíčovými partnery a promítáme do toho naše vnitřní reformy. Na summitu EU-Japonsko bylo v květnu 2022 uzavřeno partnerství s Japonskem a podobná jednání probíhají se Singapurem a Severní Koreou.
Horizont Evropa je největším nadnárodním výzkumným a inovačním programem na světě a disponuje v období do roku 2027 rozpočtem 95,5 miliardy eur.
V rámci tohoto stěžejního programu zřídila Komise Evropskou radu pro inovace na podporu průlomových inovací během celého jejich životního cyklu.
V červenci 2022 byla přijata nová evropská agenda pro inovace zahrnující pět velkých stěžejních programů, díky nimž se má EU stát světovým lídrem v oblasti „deep tech“ inovací.
Agenda má potenciál mobilizovat přibližně 45 miliard eur od soukromých institucionálních investorů na podporu rozvíjejících se podniků. Kromě toho se v rámci agendy zřídí program pro odbornou přípravu, který má zajistit, že 1 milion osob získá dovednosti v oblasti pokročilých „deep-tech“ technologií.
Komise také intenzivněji usiluje o realizaci průkopnických projektů v oblasti ekologických technologií prostřednictvím nového partnerství EU-Catalyst, jehož cílem je podpořit a zvýšit investice do projektů s velkým dopadem, které se v EU provádějí v oblasti kritických klimatických technologií (zelený vodík, udržitelná letecká paliva, zachycování CO2 přímo ze vzduchu a dlouhodobé skladování energie). Partnerství bylo zahájeno na konferenci COP26 a má potenciál zmobilizovat do roku 2026 až 840 milionů eur.
