Ústředním prvkem ekologické a digitální transformace je sociální spravedlnost. To znamená, že EU bude řešit jak hospodářské, tak sociální dopady této transformace, a zaměří se při tom na regiony, průmyslová odvětví a pracovníky, kteří budou v této souvislosti čelit největším výzvám.
Proto Komise Ursuly von der Leyenové vytvořila mechanismus pro spravedlivou transformaci. Tento nástroj má zajistit, aby transformace probíhala skutečně spravedlivým způsobem, a do roku 2027 zmobilizuje až 55 miliard eur, jež budou využity na cílenou podporu.

I přes složitost situace, kterou způsobila pandemie a ruská válka na Ukrajině, byla zatím EU schopna zachovat zaměstnanost. Daří se jí to díky kombinaci krátkodobé flexibility a dlouhodobé vize, na kterých stojí nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE).
Nástroj SURE pomohl podnikům udržet si zaměstnance díky tomu, že jim umožnil vyplácet mzdy i během omezení volného pohybu, a poté v roce 2021 dál chránil pracovní místa a posloužil jako základ pro intenzívní hospodářské oživení.

Další nástroje pro inkluzivní hospodářské oživení
NextGenerationEU je nástroj na podporu oživení v hodnotě 800 miliard eur, který má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií. Podporuje rozvoj podniků a společností, posiluje systémy zdravotní péče, financuje programy odborné přípravy a programy zaměstnanosti a poskytuje školní vybavení a materiální pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují. Jedním z největších programů vytvořených v rámci nového nástroje Next Generation EU je REACT-EU, který napomáhá oživení v celé EU podporou růstu v méně rozvinutých regionech.
Důležitou součástí opatření, kterými Komise reagovala na pandemii, byla v oblasti ekonomiky rovněž státní podpora. Komise schválila téměř 1 010 vnitrostátních opatření o celkové odhadované hodnotě přibližně 3,2 bilionu eur. Dočasný rámec státní podpory, který byl platný během šíření covidové nákazy, byl ukončen 30. června 2022.
Mezitím Komise v listopadu 2021 přijala sdělení o politice hospodářské soutěže přizpůsobené novým výzvám. Ve sdělení zdůrazňuje úlohu politiky hospodářské soutěže na cestě k oživení, při ekologické a digitální transformaci a k zajištění odolnosti jednotného trhu.

Nejodolnějším modelem pro technologicky zaměřený svět po pandemii je silné sociálně tržní hospodářství, které na první místo staví blahobyt lidí. Proto byl v březnu 2021 přijat akční plán pro evropský pilíř sociálních práv. Tento plán navrhuje pro EU na rok 2030 tyto tři ambiciózní cíle.
Skupina občanů ve Varšavě založila obchod „Pulawska 20“ s cílem shromažďovat bezplatné potraviny, kosmetiku a oděvy a poskytovat je ukrajinským uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám.

Evropská agenda dovedností je pětiletý plán, jehož cílem je pomoci jednotlivcům a podnikům rozvíjet kvalitativně i kvantitativně dovednosti, vyplnit mezery v poptávce po pracovních místech a prosperovat v ekologičtější a digitálnější ekonomice. Funguje od listopadu 2020. Sdružuje podniky, pracovníky, místní orgány, sociální partnery, poskytovatele odborné přípravy a služby zaměstnanosti a poskytuje jim příležitost určit, jaké dovednosti budou v různých odvětvích zapotřebí, a přijmout závazky k rekvalifikaci pracovníků. Dosud se k paktu připojilo více než 600 organizací, které se zavázaly pomoci rozšířit dovednosti 1,5 milionu lidí.

Rada přijala v červnu 2022 doporučení týkající se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů. Aby se zajistilo, že Evropa bude i nadále světovou třídou v oblasti vzdělávání, spustila Komise Evropskou strategii pro univerzity, která výrazně zlepší konkurenceschopnost našich systémů vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím širší a hlubší nadnárodní spolupráce.
V červnu 2022 dosáhly Parlament a Rada historické dohody o směrnici o přiměřených minimálních mzdách, kterou navrhla Komise v říjnu 2020. Tento předpis byl od samého počátku prioritou Komise Ursuly von der Leyenové. Napomůže tomu, aby byly minimální mzdy přiměřenější a aby byla ochrana minimální mzdy dostupnější pro pracovniky v celé EU.
V prosinci 2021 navrhla Komise směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, jejímž účelem je chránit pracovníky před novými výzvami spojenými s digitalizací světa práce.

Cílem návrhu je zajistit, aby byl osobám pracujícím prostřednictvím digitálních platforem přiznán zákonný zaměstnanecký status, který odpovídá jejich skutečnému uspořádání práce, a aby mohly požívat pracovních práv a sociálních výhod, na které mají nárok.
Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, spustila rumunská podnikatelská komunita platformu jobs4ukr.com, která má ukrajinským uprchlíkům pomoci hledat zaměstnání po celé EU.
